Humínová kyselina, fulvokyselina

chybějící pouto zdravé výživy

Tyto dva prospěšné produkty mají z kosmetického hlediska na pokožku regenerační účinky, na straně druhé pomáhají zkrátit dobu hojení při spálení sluncem, respektive v případě jiného poškození pokožky. Opuchliny způsobené štípnutím hmyzu jsou schopné odstranit tím, že neutralizují jedy v organizmu. V případě spálení sluncem blokují škodlivé účinky UV záření.

Humínové a fulvokyseliny blokují volné radikály vzniklé v našem organizmu, mají vysoký obsah antioxidantů. Humínové látky obnovují acidobazické rovnováhy organizmu. Organické minerální komplexy tvořené přírodními humínovými kyselinami a fulvokyselinami jsou schopné pronikat přes buněčnou stěnu, díky tomu podporují využití základních živin, podstatných pro naše tělo a orgány.

Humínové kyseliny ve formě přírodních organických komplexů obsahují více jak 80 minerálů, mikro prvků a stepových prvků. Fulvokyselina je rozpustná v zásadách a v kyselině, je biologicky nejaktivnější molekulou přírody. Tato detoxikační látka je schopná na buněčné úrovni zvýšit aktivitu jednotlivých účinných látek, jako jsou na příklad Q10, lanovody a polygenový.

Celkově jsou tyto humínové látky nevyhnutelné pro normální fungování našeho organismu- detoxikace, přeměna anorganických látek na organické a transport do našeho organizmu na buněčné úrovni- právě proto jsou naším hlavními složkami našich výživových doplňků, kosmetických přípravků s názvem LH + fulvokyseliny. Zde musíme, podotknou, že jsme jediná společnost na světě, která využívá takové složky k výrobě kosmetiky a výživových doplňků.

Huminové látky jsou přírodní látky (směs organické hmoty) obsažené v půdě a kaustobiolitech (rašelině, hnědém uhlí a lignitu). Jako důležitá složka půdy vznikají biochemickými přeměnami (tlením) organických (převážně rostlinných) zbytků a jsou součástí přírodního humusu. Struktura huminových kyselin je velmi rozmanitá a liší se podle původu, naleziště, ale i doby odběru vzorku, neboť huminové kyseliny se chovají jako živý organismus a za vhodných podmínek mění svou strukturu. Tento cyklus přeměny struktury je důležitou součástí půdotvorných procesů.

Jedná se o směs huminů (nerozpustné ve vodě), huminových kyselin (rozpustné v alkáliích, nerozpustné v kyselinách), fulvonových kyselin (zůstávají rozpuštěné v kyselém prostředí) a humatomelanových kyselin (rozpustné v alkoholu). V našich výrobcích obsah huminových látek tvoří huminové kyseliny 97 - 98 % a fulvonové kyseliny 2 - 3 %. Nízký obsah fulvokyselin (FA) svědčí ve prospěch vysokého obsahu huminových kyselin (HA). Všeobecně se FA považují v půdním prostředí za méně hodnotnou složku humusu než HA (dle Schachtschabel P. a spol.: Lehrbuch der Bodekunde, Ferdinand Enke Verlag, Stuttgard 1992).

Huminové kyseliny (HA) a fulvokyseliny (FA) jsou látky o velkém rozsahu molekulových hmotností (2000 - 200 000 g/mol), které obsahují trojrozměrné zesítěné molekuly, jejichž centrem je jádro aromatického charakteru, obsahující též kyslíkaté a dusíkaté heterocykly. Na toto jádro navazují řetězce alifatického charakteru s bohatým obsahem různých funkčních skupin. Jde o karboxylové a hydroxylové kyseliny, které se ještě nepodařilo zcela identifikovat.

Molekulová hmotnost huminových kyselin se pohybuje v rozmezí 10 000 - 70 000 g/mol. Fulvonové kyseliny jsou méně aromatické, mají vyšší obsah kyslíkových skupin (karboxylů) a méně dusíku. Jejich molekulová hmotnost je 2000 - 8000 g/mol. Zůstávají rozpuštěné v kyselém prostředí.

Rozmanitá struktura huminových kyselin a obsah velmi různorodých funkčních skupin jednak činí tyto látky velmi vděčným studijním materiálem pro celou řadu vědeckých pracovišť, především pak zapříčiňuje celou řadu velmi zajímavých vlastností huminových kyselin. Jedná se především o vlastnosti spektrální, koloidní, elektrochemické, iontově výměnné a sorpční. Huminové kyseliny mají schopnost sorbovat těžké kovy vytvářením komplexů s funkčními skupinami (COOH, C=O, -OH) vázanými na povrchu huminových kyselin. Využití huminových kyselin v širokém oborovém spektru je předmětem dalšího výzkumu a vývoje.

Huminové kyseliny a jejich léčivé účinky jsou známy již tisíce let. Odjakživa se používají jako přírodní antivirotika a alternativní antibiotika.

Jejich pozitivní vlivy objevila i moderní medicína přibližně v polovině roku 1960. Nedávné mapování účinků huminových kyselin a objasnění jejich funkcí způsobilo dynamický rozvoj v oblasti medicínské vědy.

V současné době se již nemůžeme spoléhat jen na obsah živin v zkonzumovaných potravinách. O vitamíny, minerální látky a antioxidanty jsou ochuzeny zejména ovoce a zelenina, jelikož po zavedení intenzivního zemědělství, plodiny z orné půdy vytahují stále více mikroelementů z půdy. Přirozeným způsobem se již nenahrazuje, a proto se zdá, že půda je vyčerpaná.

Vzhledem k tomu se nedostatek mikroelementů objeví i na konci potravinového řetězce lidského organismu. Podle některých výzkumníků dochází při nedostatku mikroelementů k nepříznivým účinkům, takzvaným civilizačním chorobám, k jejich zvýšenému výskytu a šíření (např. alergie, stres, různé problémy imunitního systému, zhoubné nádory, obezita, a dosud neznámé onemocnění).

Nedostatek mikroelementů a minerálů v organismu omezuje především činnost enzymů a snižuje účinnost vitamínů. Užívání různých vitaminových přípravků může být zcela neúčinné, pokud z organismu chybí příslušné mikroelementy.

Vitální, starověká půda bohatá na minerální látky zůstala pouze v hlubších vrstvách zemského povrchu ve formě huminových látek, a díky rozšiřování nových biotechnologií se pro nás stala dostupná.

Různé druhy huminových kyselin, biomasa rostlinného původu vzniká během lytického procesu, který trvá miliony let. Časem se odumřelé části rostlin, které jsou užitečné pro organismus, přemění na zužitkovatelné živiny. Největší podíl biomasy se skládá z humusu. V zemědělské výrobě jsou nosiči připisovaných pozitivních účinků huminových látek huminové kyseliny, které z chemického hlediska tvoří dobře definovatelnou skupinu sloučenin. Huminové kyseliny přírodního původu obsahují minerální látky, aminokyseliny a celé spektrum mikroelementů v biologicky zužitkovatelný formě. V důsledku toho je i pro lidský organismus důležité, aby se mikroelementy lépe vstřebávaly a využívány, než ty, které jsou v anorganické formě. Po vstřebání se mohou uplatnit biologické účinky huminových kyselin, stejně jako protivirové a antibakteriální účinky.

Huminové kyseliny, jejich určitá část, se vstřebá do organismu, čímž se zvýší energie, působí antivirově, posilují imunitní systém a vyvolají detoxikační účinek.

Další část zůstane ve střevech, v nichž jsou huminové kyseliny schopné zastavit průjem a jiné zažívací problémy. Prospěšné huminové kyseliny vytvoří na střevní sliznici tenkou vrstvu gelu, který chrání před infekcemi a účinky toxinů. V případě střevních klků, nebo poškození či zánětu epiteliální vrstvy podporuje rychlé hojení. Díky gelové vrstvě se snižuje vliv abnormálních impulsů periferních nervů ve střevě, čímž se zmírní bolest, a obnoví se normální pohyb střev.

Huminové kyseliny mají i další důležitou vlastnost, jejich použitím se z organismu vyloučí selektivně jen toxiny a přebytečné minerály. Běžné dávkování neovlivňuje vnitřní rovnováhu živin.

Huminové kyseliny inhibují růst patogenních bakterií v zažívacím traktu, stimulují fungování střevní flóry a regulují její rovnováhu, dále udržují některé využitelné živiny, zatímco na sebe navážou a vyloučí nahromaděné toxiny z prostředí.

V mezinárodní literatuře píší o následujících důležitých fyziologických účincích ohledně huminových kyselin:

• Antioxidační účinek: Vzhledem k jejich zvláštním schopnostem jsou schopny udržet chemickou rovnováhu organismu. S výjimečnou účinností váží na sebe v organismu vzniklé volné radikály, které způsobují řadu onemocnění. Volné radikály jsou schopny v organismu poškodit bílkovinnou a molekulovou strukturu DNA, čímž může dojít k poškození genetického kódu buněk, a to představuje zvláštní riziko pro rozvoj nádorových onemocnění. Je to zvláště důležité, protože některé epidemiologické studie naznačují významný nedostatek antioxidantů mezi světovou populací;
• Enzym zvyšuje účinek: Enzymy a vitamíny hrají zásadní roli ve fungování lidského těla. Podílejí se na výrobě energie, na různých metabolických procesech a na syntéze buněk. Huminové kyseliny přispívají k procesu enzymové aktivity.
• Protistresový účinek: Huminové kyseliny ovlivňují stresové hormony produkované nadledvinkami, vliv adrenalinu a noradrenalinu. Vysoká hladina těchto hormonů naznačuje intenzivní stres. Huminové kyseliny na sebe navážou zbytečně produkované hormony, takže ty se nedostanou k buňkám a nemohou zvýšit jejich činnost.
• Antivirové účinky: Antivirové účinky huminových kyselin jsou v humánní medicíně již dlouho známo. Huminové kyseliny jsou pravděpodobně jednou nejmocnější účinnou složkou z přírody.
• Buněčné účinky: Zvyšují propustnost buněčné stěny, čímž pomáhají anorganickým minerálem přejít přes buněčnou membránu.
• Chelátové účinky: Huminové kyseliny na sebe vážou fyziologicky důležité minerály z přírody, ve snadno odnímatelné formě (chelátová vazba), totiž na sebe navážou mikroelementy, které se přemění na organické sloučeniny, čímž se takto vstřebají do buněk.
• Využití minerálů: Poskytují pro organismus optimální množství příjmu minerálů, tak, že pravděpodobně brání zbytečnému příjmu látek ve velkých množstvích, a přítomným látkám v menším množství pomáhají.
• Detoxikační účinky: Vzhledem k chemické struktuře jsou huminové kyseliny schopné vzájemně působit s některými sloučeninami. Například když se během radioterapie, chemoterapie nahromadí v organismu toxické látky, toxické těžké kovy a radioaktivní látky, vytvoří nerozpustnou vazbu, kterou vyloučí z organismu.
• Imunostimulační účinky: Pomáhají funkcím imunitního systému, stimulují produkci protilátek a zlepšují aktivitu bílých krvinek.
• Regenerační účinky jater: Podporují regeneraci jaterních buněk. Zlepšují funkce jater a pomáhají předcházet některým chorobám jater.
• Antibakteriální účinky: Stimulují fungování prospěšných bakterií, čímž brání růstu škodlivých bakterií.
• Protizánětlivé účinky (jako je například artritida)
• Vliv na tvorbu červených krvinek: Podle některých výsledků výzkumu zvyšují kapacitu nosnosti kyslíku v červených krvinkách, čímž zlepší celkovou pohodu a nárůst vitality.

Nejlepší řešení pro zachování zdraví vyvinula jako vždy příroda ve formě huminových kyselin, které jsou již pro Vás k dispozici pomocí pokročilých biotechnologií, které používáme k výrobě našich produktů.